Akreditace
Akreditace zdravotnických zařízení v ČR je formou externího hodnocení kvality ve zdravotnictví, jejímž principem je posuzování shody procesů probíhajících ve zdravotnickém zařízení s akreditačními standardy s cílem zajistit kontinuální zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče, což vychází ze zákona č. 372/2011 sb.
Proč je akreditace důležitá ?
• Plnění legislativy
Vše vychází ze zákona č. 372/2011 sb. a vyhlášky č. 102/2012 sb. ohodnocení kvality a bezpečnosti lůžkové zdravotní péče. Pro malá i velká zdravotnická zařízení. Vyhovuje připravované legislativě MZ ČR. Zdravotnická zařízení
mají povinnost sledovat legislativní změny.
• Garantuje kvalitu
Akreditace je procesem, jehož cílem je poskytování bezpečné zdravotní péče na nejvyšší možné úrovni kvality. Vychází ze standardů a procesů poskytování zdravotní péče vypracovaných odborníky.
• Záruka pro pojišťovny
V ČR není t.č. mechanismus, který by zajistil vyšší úhradu akreditovaným či certifikovaným zařízením. Je ale pravdou, že zdravotní pojišťovny takový přístup již oznamují, i to, že v zahraničí je celkem rozšířen.
• Minimalizuje pochybení
Platí, že jakýkoli systém řízení kvality zavedený ve zdravotnické organizaci zvyšuje míru bezpečí poskytované péče. Tím, že dojde ke standardizaci (obvykle rizikových) procesů, se minimalizuje nežádoucí variabilita.
• Usnadní práci
Přiměřený a funkční systém managementu, posouzení kompetence, potvrzení odborně platných výsledků a posílení důvěry klientů, ochrání výsledky vlastní práce a neustále se zlepšují služby.
• Vytvoření vlastních vnitřních předpisů
Vzhledem k rozličnosti činností probíhajících ve zdravotnických zařízeních nejsou akreditační standardy preskriptivní (až na výjimky nestanoví přesný postup provedení činností) – pro jejich naplnění vytvoří zařízení vlastní vnitřní předpis, ve kterém stanoví postup závazný pro všechny pracovníky v dané oblasti. Při zpracování vnitřních předpisů vychází zdravotnické zařízení z platné národní i oborové legislativy, z publikovaných doporučených postupů i z odborných názorů vedoucích pracovníků.
Protože cílem akreditace je kontinuální zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče požaduje řada standardů, aby zdravotnické zařízení sbíralo data, která ilustrují trendy v jednotlivých oblastech – prezentace analýzy těchto dat je nedílnou součástí akreditačního šetření.
• Akreditační šetření
Akreditační šetření ověřuje, zda zdravotnické zařízení naplnilo požadavky akreditačních standardů, toto šetření provádějí auditoři, kterými jsou lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci a administrátoři ve zdravotnictví.
Akreditační šetření probíhá podle tzv. metodiky Stopař – při ní se posuzuje, zda péče o auditory vybrané pacienty probíhá v souladu s vnitřními předpisy zařízení resp. v souladu s akreditačními standardy.
Respektuje při své činnosti princip prevence konfliktu zájmů – proto je přísně oddělena akreditační a konzultační činnost – auditoři tudíž nemají přístup k jakýmkoli informacím o posuzovaném zařízení zjištěných při případných konzultacích. Pokud pracovník navštívil zdravotnické zařízení jako konzultant, není přípustné, aby o dobu minimálně 4 let v tomto zařízení prováděl audit.
Výsledkem akreditačního šetření je závěrečná zpráva auditorů. V souladu s pravidly se seznámí zdravotnické zařízení s výsledkem akreditačního šetření, tedy s tím, zda akreditace byla či nebyla udělena. Akreditace se uděluje na dobu tří let.
• Orientační délka akreditačního šetření
1-100 lůžek | 3 auditoři* | celková délka 1 den | celkem 3 „auditodny“ |
101-500 lůžek | 3 auditoři* | celková délka 2 dny | celkem 6 „auditodnů“ |
501-900 lůžek | 3 auditoři* | celková délka 3 dny | celkem 9 „auditodnů“ |
901-1400 lůžek | 3 auditoři* | celková délka 4 dny | celkem 12 „auditodnů“ |
nad 1400 lůžek | 3 auditoři* | celková délka 5 dny | celkem 12 „auditodnů“ |
*auditní tým vždy tvoří lékař, NLZP a technicko-hospodářský auditor
• Často kladené dotazy
• Jaký je přínos akreditace pro akreditované zařízení?
Toto je nejčastější otázka pokládaná především zdravotníky. Obecně platí, že jakýkoli systém řízení kvality zavedený ve zdravotnické organizaci zvyšuje míru bezpečí poskytované péče a její kvality. Tím, že dojde ke standardizaci – tedy k přesnému popisu vybraných (obvykle rizikových) procesů – například podávání léků, předanestetické vyšetření apod. – zvýší se pravděpodobnost, že pracovníci budou tyto procesy provádět stejným způsobem – minimalizuje se nežádoucí variabilita.
Pravdou je, že při zahájení přípravy k akreditaci zjišťuje řada zařízení, že se v nich nedodržuje národní legislativa – ať se to týká vedení dokumentace, ordinace léčiv, jejich skladování, hygienických požadavků, personalistiky, požadavků na bezpečnost přístrojové techniky a další. Akreditační standardy nastavují v tomto případě jakési „inventurizační zrcadlo“ , pomocí kterého lze velmi přesně mapovat rezervy v daném zařízení a napravit je v závislosti na tom, jak je riziková příslušná paralegální činnost.
Z popsaného hlediska se v akreditovaných zařízeních zvýší transparentnost zejména v oblasti klinických procesů – jasně se stanoví představy o indikacích k přijetí, propuštění či překladu, stanoví se minimální rozsah dokumentace poskytnuté péče, popíše se spektrum a časová dostupnost konsiliárních vyšetření, laboratorních a zobrazovacích vyšetření atd.
V ČR není t.č. mechanismus, který by zajistil vyšší úhradu ze zdrojů zdravotního pojištění akreditovaným či certifikovaným zařízením. Je pravdou, že zdravotní pojišťovny takový přístup již oznamují, i to, že v zahraničí je celkem rozšířen, zatím však přímý ekonomický přínos akreditace nelze mezi jejími výhodami uvést.
Úspěch v akreditačním procesu slouží řadě zařízení jako silný nástroj pro vyjednávání se zřizovateli (v řadě případů zřizovatelé akreditační proces sami hradili) i dalšími subjekty např. při rozhodování o investicích.
• Jak se národní akreditační standardy staví k plnění národní legislativy?
Akreditační standardy jasně hovoří o tom, že respektování obecně platných zákonů a norem je podmínkou splnění akreditačních požadavků, že dané zařízení musí mít fungující proces sledování změn v legislativě a jejich zapracování do svých vnitřních předpisů. U některých standardů je platná legislativa jejich integrální součástí, jiné legislativa nijak neupravuje.
• Jak dlouho se bude naše zařízení k akreditaci připravovat?
Velmi záleží na velikosti zařízení, na stupni připravenosti v daném okamžiku, na organizaci přípravy a mnoha dalších faktorech. Dle našich zkušeností se lze připravit k akreditaci v období od osmi měsíců do dvou let.